Proč nás věci vlastně nezajímají?

13. května 2015 v 18:42 | Veselá pesimistka
Jistě máte ve svém životě spoustu věcí, které vás nezajímají, jste z nich otrávení, ale i přes to je musíte dělat. Každý člověk má minimálně jednu takovou věc, která ho nezajímá a je mu lidově řečeno ukradená.

A co mě vlastně vůbec nezajímá? Moje odpověď je vážně snadná - matematika, fyzika, kolektivní hry a atletika. Proč ale vlastně tyto věci nemám ráda a proč mě nezajímají? Jak se vůbec stane, že něco někoho nezajímá? Podle mě má lhostejnost k něčemu určitě v něčem nebo v někom základ a důvod. Tak zkusím přijít na to proč mě konkértně tyto věci nezajímají a proč je nemám ráda.

Začnu s matematikou a fyzikou. Přirozeně jsem se s těmito předměty setkala na ZŠ, kde jsem ale neměla žádný problém asi do deváté třídy, kde začaly náznaky nezájmu o matematiku. Právě v deváté třídě jsem totiž začala chodit do matematického semináře, kde jsme bohužel dostali jednu z komunistický, hrozných učitlek u kterých člověk ani nechápe, proč učitelkami jsou, když jsou z toho tak otrávené. Srážela mi sebevědomí - nutila mě počítat těžké příklady na tabuli, každou hodinu mi opakovala, že gymnázium nezvládnu a že tam nemám ani chodit (nyní už půjdu do čtvrtého ročníku, takže tato paní učitelka není zřejmě zběhlá ve věštění budoucnosti) atd. A právě tady začal můj nezájem a nechuť k tomuto předmětu.

Fajn to je první důvod proč nemám ráda matematiku a se sportem se dá říci, že to bylo to samé. Také paní učitelka na ZŠ tentokrát však na tělocvik. Bohužel patřím k menšině lidí, kteří zrovna nemají talent na kolektivní hry, aletiku a gymnastiku. Díky tomu, že mě paní učitelka nutila dělat věci, které mi nešli a přitom na křičela asi tak 30 minut ze 45 vyučovacích, se mi tělocvik znechutil už na ZŠ a myslím si, že se to už po celý můj život nezmění.

A co fyzika? To začalo teprve "nedávno" před třemi lety v prváku na gymplu, kde jsem dostala podle mého prvního dojmu celkem fajn a chytrou paní učitelku. Můj pohled se na ní ale z měnil v momentě, kdy po zjištění paní učitelky, že jsem humanitně zaměřená, tudíž preferuji - ČJ, AJ, NJ, ZSV A VV - ze mě začala dělat blbce. Takže už třetím rokem slýchávám společně s mými spolužáky, kteří jsou na tom stejně jako já- jak všichni, kteří půjdou studovat ZSV a další nesmyslné předměty skončí pod mostem, že jedině matematici přežijí atd...

Samozřejmě matematika, tělocvik a můj nezájem k nim stále pokračuje, protože učitelé jsou dá se říct téměř ti samí jako na ZŠ.

Takže proč vlastně vzniká nezájem? Protože vám ho někdo k té věci vytvořil, nikdy nevznikne sám. Protože chci být i já v budoucnu učitelkou, tak doufám, že nebudu stejná jako učitelé se kterými mám zkušenost já. I když abych jim nekřivdila, jsou to přece jen také lidé, ale měli by si uvědomit, že jejich výlevy mohou mít celoživotní dopad na studenty, i když to třeba nemyslí zle nebo se jen špatně vyspali.

To ale neplatí jen ve škole, nýbrž i v normálním životě. Nikdy nevíte co koho zasáhne nebo co jakým slovem způsobíte. Proto se snažmě být v pohodě (i když někdy to vážně nejde, já vím), protože nikdy nevíte v kom svou náladou způsobíte nezájem...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lollipop Lollipop | 13. května 2015 v 19:22 | Reagovat

Pravdivé, zařazuji do výběru :)

2 Kika Kika | E-mail | Web | 16. května 2015 v 0:05 | Reagovat

Taky jsem článek chtěla zařadit, je dobrý, je mi docela líto, že Ti učitelé zprotivili hned tři předměty, ale člověk nikdy neví, třeba si k nim najdeš cestu sama...

Jinak pokud se učitelkou stát chceš sama, určitě budeš skvělou ;)

3 AB AB | E-mail | Web | 20. května 2015 v 11:37 | Reagovat

Jéé, jak já Ti s tím tělákem rozumím - pan profesor neustále šikanoval nejslabší spolužačku, která však po šesti letech náš gympl musela opustit. No a kdo byl další chcípáček na řadě? Jistě že já:-)) Po půl hodině jsem to nevydržela (jsem nerváček, no:D), řekla mu, ať si vylíže prdel (a zdůrazňuji že jeho mluva byla velice podobná) a že už příště nepřijdu... Sice jsem si pak říkala, že jsem to přehnala, ale nebylo cesty zpět - přišla jsem s otcem k doktorovi, že chci osvobození, on se otce zeptal proč, ten odpověděl "protože pan profesor tělocvikář je naozajstný kokot", doktor bouchl razítko a už jsem dva roky hepy bez těláku. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama